C.k. jezdecká kasárna na Palackého třídě, před budovou nastoupeno jezdectvo na koních. Datace: 1905. Inventární číslo: PO-P1-002672. Dílo je ze sbírky příspěvkové organizace Východočeské muzeum v Pardubicích (ve vlastnictví Pardubického kraje).
Viz též stará zástavba okolí dnešního Masarykova náměstí na státní mapě 1:5000 (1952) a pozdější stav téhož území (náměstí Budovatelů) na katastrální mapě 1:10000 (1969).
Popularizační glosy:
Novoměstská škola První moderní dvoupatrová škola pro ještě neexistující Nové Město postavena na Zeleném předměstí, hned za Veselkou roku 1880. Roku 1895 byla zahrnuta do areálu nových jezdeckých kasáren.
Místo ní toho roku otevřena 2. Novoměstská škola v tehdejší Štěpánčině ul., dnešní Štefánikově, první veřejná budova vznikajícího Nového Města. Dne 4. 7. 1910 v parku u kostela sv.Jana zahájena stavba budovy pro gymnázium podle plánů arch. Czaského a Poláka Loun. R.1927 se budova ve Štefanikově ul. rozšířená přístavbou předána reálnému gymnáziu rozšířenému o 6 tříd připojeného dívčího gymnázia. Třetí Novoměstskou školou se stal nová budova u sv. Jana, po roce 1945 několikrát změnila jméno od roku 1958 kdy do parku přemístěn pomník bratranců Veverkových nazvána ZŠ Bratranců Veverkových. Roku 1976 se gymnázium přestěhovalo do nové budovy při Dašické ul., v uvolněné budově umístěna základní škola Štefánikova ul., druhá Novoměstská, třetí je od roku 1979 na nábřeží Závodu míru (viz parpedie.cz).
V Pardubicích, strategické pevnosti, bývala udržována silná posádka, vojáci byli rozmístěni po domech. Od roku 1770 se objevuje název militární světnice. K radikálnějšímu řešení došlo roku 1776. Město na zrušených hradbách a rozvezených valech postavilo pás jezdecký kasáren se stájemi po západním a jižním obvodu „Města“, od chrámu sv.Bartoloměje po kostel Zvěstování P. Marie. Již od počátku to nebyla okrasa města, časem se stav zhoršoval, život vojenský od probuzení byl na očích občanů, vzhled byl nevábný, zejména stájí s hnojišti. Bylo tu přímé ohrožení města, hygienické, požární i povodní z Městské řeky ucpávané odpady. Kritika se objevovala i v pražském tisku. Šířila se pomluva, že Pardubice jsou městem vojáků, ač zde byl jen jeden pluk a např. v Hradci nejméně čtyři. Ovšem tam v uzavřených kasárnách, v Pardubicích na očích občanů i návštěvníků.
Od roku 1850 se začalo jednat o nových kasárnách. Jednalo se dlouho, ale proti dnešku, se problém vyřešil. Roku 1854 navrženo jejich umístění u nádraží, jednání se státem bylo bezvýsledné. Na výzvu stavebního ředitelství město nabídlo místo na Žižkově (dnes Smetanově) náměstí, z toho také sešlo. Roku 1871 se uvažovalo o místě Na kamenci, 1891 na Čuličkách u sv.Anny, žádné z míst nebylo shledáno vhodné. Byly tu požadavky vojenské a stavení správy a nedostatek peněz.
Až roku 1892 schválilo ministerstvo války staveniště na usedlosti Aloise Khoma při Palackého tř. - V ptáku, Za Bavory či Za Veselkou. Obec vykoupila roku 1894 rozsáhlé pozemky až k Labi a 13. 9. 1894 zahájena stavba podle plánu V. Nekvasil z Prahy, prováděl ji pardubický stavitel Krudenc. Do areálu byla zahrnuta Jízdárna z roku 1851 a postavena druhá větší. Zabrána i budova Novoměstské školy za Veselkou, náhradou za ní postavena 2. Novoměstská v dnešní Štefánikově ul.
Již 18. 12. 1895 dokončenou stavbu převzala vojenská správa a přemístěn sem 8. dragounský pluk. Stát se zavázal, že kasárna bude užívat 25 let. Užíval je do 50. let min. stol, ale to již byla kasárna tankistů. R. 1959 zahájeno jejich bourání, poslední objekt za novou poliklinikou zbourán až po 50-ti letech. Na jejich místě nejprve vznikla komunikace na nový most u Zimního stadionu a plánováno náměstí Budovatelů. Po roce 1990 náměstí přejmenováno na Masarykovo a téměř celé zastavěno AFI Palácem (viz parpedie.cz).
